Předpovídal Nostradamus UFO 1

10. května 2007 v 19:41 | Pavel |  Záhady
Podívejme se na Centurii IV./3X po jejímž přečtení se každá pochybnost definitivně rozplyne:
Centurie IV./35:
Tělesa sublimují bez konce, okem viditelná,
odtržení nastane z těchto důvodů;
rělesa, včetně přední strany, smysly, vládce a neviditelnost,
zmírní svaté modlitby.
UFO, tedy neidentifikované létající objekty, se s oblibou objevují v prostoru způsobem, který můžeme s klidným svědomím nazvat "vysublimová-ní". První řádek tudíž popisuje něco, co už naší ufologové velmi dlouho důvěrně znají.


Jestliže Nostradamus hovoří o sublimování těles bez konce, nutně to v nás musí vzbudit představu nějaké invazní flotily, která se začne objevovat v blízkosti povrchu Země. Můžeme se rovněž domnívat, že krvavý chřtán je mateřskou lodí a sublimující tělesa jsou vyloďovacími čluny. Pokud je tomu tak, potom Nostradamus oprávněně hovoří o přední straně něčeho, od čeho se tělesa odtrhují (případně, z čeho vylétají).
Mnozí náhodní svědkové UFO hovoří o pozorováních nějakého svítícího objektu, z něhož se vydělují menší objekty. Tyto případy nejsou nijak vzácné a jsou poměrně dobře zdokumentované. Přečteme-li si výpovědi některých svědků, zjistíme, že mají při popisu pozorovaných jevů velké problémy s terminologií. Oč větší problémy musel mít v tomto směru Nostradamus, je nasnadě.
Slova "vládce" a "neviditelnost" mají zjevné spojitost se sublimujícími tělesy, kdežto slovo "smysly" se vztahuje k naší schopnosti tuto podívanou sledovat. Je zřejmé, že z toho, co Nostradamus viděl, měl v hlavě pořádný zmatek a s ohledem na jistou exotičnost celého výjevu mu nezbylo nic jiného, než se omezit na pouhá hesla, aniž by se pokusil o vysvětlení jejích souvztažnosti.
O tom, že svaté modlitby by mohly cokoli zmírnit, můžeme s úspěchem
pochybovat. Poslední řádek této centurie můžeme spíše považovat za útěchu zbožným křesťanům, nebo úlitbu tehdejší svaté inkvizici. Nostradamus musel po tomto vidění zajisté zažít pořádný šok. Poznání, že domnělí bohové a jiné nadpřirozené bytosti, známé z Bible (případně popisované kabalou), jsou naprosto jiné, absolutně nesouměřitelné s jakoukoli lidskou zkušeností, jej nakonec vedlo k přesvědčení, že lidstvo bude mít co do činění s bytostmi nepozemského druhu.
V Centurií IV./64 je popisuje jako napůl zvířata, napůl lidi, případně jako brutální bestie, přičemž jej ani nenapadlo titulovat je jako démony, což by zajisté s ohledem na víru doby, kdy tyto centurie psal, bylo mnohem pochopitelnější. V Centurii IV./43 je nazývá, božskými nepřáteli. Tedy opět se vyhýbá jejich démonizaci, prostě proto, že vzhled těchto bytostí byl dobovým představám o démonech velmi vzdálen.
Centurie IV./64:
Domnívají se, že spatřili v noci Slunce, spatřili napůl zvíře, napůl člověka. Hluk, zpěv a bitva, kterou pozorujeme na nebi, je možno slyšet hovor brutálních bestií.
Někteří znalci této centurie se domnívají, že její obsah je možno vztáhnout na období druhé světové války, kdy piloti stíhacích letadel používali kyslíkové masky, které mohly u Nostradama vyvolat dojem anatomické zvláštnosti, opravňující jej k názoru, že vidí nějaké zrůdy. Obávám se, že tento výklad je velmi nepravděpodobný, nenacházející žádnou oporu v dalších centuriích.
Centurie IV./43:
Na nebesích bude možno slyšet bitevní vřavu
samotných božských nepřátel.
Budou se přít o zákony svaté.
Skrze podvod a válku dobří křesťané mrtví.
Z porovnání textu těchto dvou centurií je zřejmé, že popisují tutéž událost, jakou je spor nepozemských entit o výklad nějakých zákonů. Připomeňme si, že nejen ufologové dospěli k názoru, že vztahy mezi nepozemskými civilizacemi a všemi živými entitami, kdekoli ve vesmíru, včetně jiných
vesmírů, se striktně řídí takzvaným "Kosmickým zákonem" ktery mimo jiné neumožňuje jakkoli manipulovat s živými bytostmi . Zřejmě v tom tkví podstata "bitvy na nebi".
UFO fenomén, ve všech svých částech, už velmi dlouho vzbuzuje vážné podezření, ze lidstvo je manipulováno a jeho vývoj ovlivňován Jakým směrem, můžeme zajisté tušit. Předchozí kapitoly nás k takovémuto závěru opravňují. Navíc, stav naší civilizace o něm vypovídá více než dost.
Dokud u "nehodných" nepozemšťanů šlo o používání metod psychologické války, mohli je "hodní" nepozemšťané tolerovat, ale události, jak nám je popisuje Nostradamus, už tyto hranice překročí a právě to bude zřejmě důvodem k zásahu těch nepozemských entit, které budou mít názor přesně opačný.
Na orbitální dráze, včetně vzdušného prostoru, se odehraje bitva, která by měla zabránit nepovoleným zásahům na Zemi, vedoucím k sebezničení lidstva, nacházejícího se toho času v dlouhé a krvavé válce. Ty nepozemské entity, které se budou domáhat dodržování Kosmického zákona, budou nuceny taktéž vystoupit ze stínu, do zorného úhlu naších smyslů, o čemž nás informují
Centurie IQ./2 a II./13, k nimž se vrátíme později v jiných souvislostech.
Na závěr této kapitoly si řekněme, že v Nostradamově proroctví bychom spíše než cokoli jiného hledali jevy a události nějakým způsobem adekvátní tehdejšímu stavu vědění a představ o světě. S ohledem na křesťanský středověk bychom očekávali, že v centuriích se to bude hemžit démony, archanděly a zázraky. O ničem takovém nám však Nostradamus zprávu nepodal. Naopak, hovoří o tělesech sublimujících na nebi, o utajeném zlu z nebe (vždyť křesťanské pojetí pekla nebylo ničím utajeným), o něčem, co svítí, o při božských nepřátel a bozích, kteří lidstvu vyjeví, že oni jsou strůjci velkého konfliktu.
V této souvislosti si pouze připomeňme, že inkvizice v té době povazovala jakýkoli názor, obhajující existenci více než jednoho boha, za těžký zločin. V tomto směru byla až v dojemné shodě s judaismem. Musíme se tedy ptát, zda měl Nostradamus skutečně na mysli "bohy" ve smyslu křestanské či judaistické víry nebo nepozemské entity nadané moci, pozemšťany přisuzované Bohu. Spíše bychom se mohly klonit k poslednímu názoru a nebudeme daleko od pravdy.
VELKÝ PODVOD
Křesťanství patřilo a podnes patří mezi nejrozšířenější světová náboženstvi. V jistém slova smyslu o něm můžeme říci, že je evangeliem naděje. Podívejme se však zda tato "naděje" je oprávněná a zda kromě vějičky útěchy skytá i praktická východiska.
Bible - míněno tím Starý a Nový zákon -je dílem vznikajícím několik tisíciletí mnohokrát redigovaným do podoby vyhovující církvi. To je alespoň názor odborníků z pozice čisté vědy nezaujatě studujících tuto problematiku.
Vedle kanonizovaných knih (zařazených do Bible) však existuje celá řada takzvaných apokryfu, to je knih, které byly z kanonizované verze Starého a Nového zákona vyřazeny, například proto, že objektivní realitu reflektovaly z jiného úhlu pohledu, než bylo tehdy běžné.
Ve světle těchto faktů pak můžeme říci, že Bible obsahuje pouze ty knihy, které se obsahově a významově vzájemně doplňují, kdežto vše ostatní bylo vyřazeno a prohlášeno za více či méně scestné učení. V tomto smyslu pak musíme chápat Bibli nikoli jako "slovo Boží", ale jako soubor lidských názorů o Bohu a cestě k němu. Musíme vzít také v úvahu lidský faktor se vším všudy a musíme předpokládat, že Bible obsahuje řadu zkomolenin, názorů poplatných své době, dohadů a slušně řečeno i omylů.
Na druhé straně však obsahuje něco, co nenajdeme v žádné jiné knize a v žádném jiném nábožensko-filozofickém systému. Každý, kdo si dá tu práci a pozorně si Bibli přečte více než jednou, zjistí, že tato kniha má ducha. Nikoli sice ve smyslu duchovní bytosti, ale ve smyslu obsahu a v něm existující komplementarity všech stránek duševního života člověka. Právě proto je Bible tak fascinující knihou.
Podívejme se například na desatero přikázání. V deseti stručných větách shrnuje veškerá pravidla nezbytná pro spokojený bezkonfliktní život. Veškerá moudrost sebedokonalejších právních systémů vedle nich bledne. Presto dnes máme desatero za naivní a prostinkou mravouku nehodnou vážné pozornosti.
V Bibli bychom mohli najít desítky dalších příkladů dávajících inspiraci ke zkvalitnění života, ale taktéž desítky návodů jak ducha Bible obejít a přechytračit, aniž bychom se dotkli podstaty. Ostatně na tom stavěla katolická církev od svého vzniku.
Byla to právě všestranná mnohavrstevnost Bible, která umožnila a dosud umožňuje praxi na hony vzdálenou jejímu prvotnímu významu, v tom smyslu, jak jej chápali prvotní křesťané z jeruzalémského sboru. V dnešní době, ač by mohla, neskýtá žádná praktická východiska ani návody, jak řešit civilizační neduhy. Přesto vše je Bible dál knihou naděje, k níž se upínají stamiliony lidí.
Nyní se podívejme na druhou stránku této mince. Bible velmi mistrně odkazuje člověka na nadpřirozeno, zázraky a řadu dalších jevů majících nadpřirozené pozadí. Popisuje sféry takzvaných vyšších bytostí jako svět striktně oddělený od našeho pozemského bytí. Volně interpretuje různé projevy Boha a přikládá mu vlastnosti, jaké bychom chtěli, aby měl. Polopravdy, smyšlenky a zbožná přání jsou vydávány za pravdu v pestré od sebe neoddělitelné směsici.
Člověk je v Bibli popisován jako velmi nedokonalá bytost, kterou může jen víra v Boha a bezmezná oddanost v něj přivést k dokonalosti. Na tomto základě vyrostla celá řada obřadů a rituálů vnějškově velmi pestrých, ale vnitřně tesklivě prázdných.
Ve světle nejnovějších poznatků z oblasti parapsychologických a paranormálních jevů je nasnadě, že Bible o něčem podstatném až podezřele záhadně mlčí. Ostatně, v tomto ohledu se tváří zarputile všechna světová náboženství. Nechtěně se tak do naších úvah vtírá podezření, že s Biblí není něco v pořádku a něco nám nejen tají, ale dokonce nás od toho odrazuje. Ve skutcích apoštolů najdeme zmínky o působení Ducha svatého. Dar proroctví, uzdravování, mluvení cizími jazyky, dar rozeznání duchů a dar víry jsou prý znaky jeho přijmutí. Jenže v Bibli najdeme mnohem více než ryto triviální příklady. Materializace a dematerializace, levitace, jasnovidnost, tunelový efekt a řada jiných paranormálních jevů jsou v Bibli sice obsaženy, ale jen tak nějak na okraj, jakoby si nezasluhovaly pozornost. Bible jen v náznaku hovoří o světě duchových bytostí, aniž by byla konkrétnější. Naskýtá se tudíž otázka, proč Bible právě o těchto věcech kamufluje a celou tuto problematiku posouvá do oblasti nadpřirozena?
Jsou to pouze naše smyslová omezení, která nás ne
chávají v nevědomosti a tudíž nás činí bezbrannými. Vše jako by nasvědčovalo, že pravé o tuto bezbrannost jde především. Slepá víra v nadpřirozeno a zázraky, spojená s fatální odevzdanosti vůči všemu, co přichází z jiných než hmotných světů, tuto bezbrannost jen prohlubuje.
V tomto smyslu se musíme ptát, zda Bible (jakož i každé jiné světové náboženství), není byť nechtěnou součásti obludné psychologické války, jak odvést pozornost lidstva od podstaty svého bytí? Tato otázka je legitimní o to více. že celou řadou jevů přisuzovaných působení Boha nebo démonických sil, můžeme přičíst entitám, které v souhrnu zařazujeme do UFO fenoménu. Tento fakt nelze ani zlehčit, ani pominout.
Nyní si představme, že okolo nás existují hmotné i nehmotné entity usilující z nějakých důvodů o zásadní ovlivnění směru vývoje naší civilizace, přičemž tak musí činit zastřeně a mnohdy i pod nějakou legendou. Musí samozřejmé počítat, že chybička se vloudí i do sebepečlivěji připravených plánů a ne vždy lze odvést pozornost lidí neškodným směrem. V těchto situacích se pak slepá víra v nadpřirozeno a zázraky hodí. Lidská mysl se uspokojí a ovlivňování může pokračovat nerušené dál. Fungovalo to tak odjakživa, ale zdá se, že už to přestává fungovat. Tam, kde ještě před stoletím padali zbožní křesťané v němém úžasu a modlitbách na kolena, dnes nastupují zvědaví všetečkové, ochotni podstoupit nějaké to riziko, jen aby přišli věci na kloub. Videokamery a fotoaparáty začínají skládat mozaiku, vypovídající o všem možném, jen ne o andělech a démonech.
Dezinformační hry okolo UFO fenoménu, sledující jeho znevěrohodnění, jsou svou strukturovaností dobrým příkladem, jak lze s lidskou myslí manipulovat. Statistiky dokazují, že více než 80% Evropanů a Američanů již přišlo s realitou UFO fenoménu nějakým způsobem do styku. Přes průkaznost řady faktů však jen zlomek z nich věří, že nepozemské entity aktivně zasahují na povrchu Země. Jemná psychologická válka, neznající hranic, posunula lidské myšlení do té samé pozice, v jaké se nacházelo v dobách svrchované autority Bible.
Vraťme se však k Nostradamovi a jeho Centurii IV/43. Hovoří v ní o podvodu spáchaném na křesťanech, majícím za následek jejich smrt. Nostradamus zdůrazňuje, že šlo o "dobré křesťany", nikoli o formální křesťany. Abychom si v tomto drobném detailu udělali jasno, musíme se blíže podívat na současný stav křesťanství.
Vedle formálních směrů, obsahujících katolickou a protestantskou církev, existuje řada různých modifikací, mnohdy sahající až k extremistickym
sektám. Většinu z nich. bez ohledu na příslušnost věří, že na konci tohoto tisíciletí má dojit k druhému příchodu Ježíše Krista, tedy ke konci tohoto světa a, počátku jeho nového uspořádám. Je dost důvodů domnívat se, že právě tuto skupinu měl Nostradamus na mysli.
Podívejme se tedy, jak by se mohly události odvíjet ve světle těchto biblickych očekávání. V okamžiku, kdy se na nebi objeví zkouška, čili krvavý chřtán bude plavat v krvi (Centurie L/57), mnozí křesťané nabudou přesvědčení, že toto je druhým Kristovým příchodem. Všem možným formám projevů těchto nepozemských vlivů budou tudíž bezmezně vstřícní, což draze zaplatí. Proč? Protože "brutální bestie" (Centurie IV/64) nebudou mít s Kristem nic společného a budou sledovat cíle velmi nekřesťanské, jimž se samotní křesťané budou náramně hodit do záměrů, asi tak jak dnes se jim hodí ti, kteří až příliš často mizejí beze stopy.
Je zde ještě jeden faktor, mající podobné pozadí. Na počátku ufologické horečky panoval názor, že mimozemské civilizace disponující tak báječnými technologiemi, nutně musí být mírumilovné, usilující jen a jen o naše dobro. Odkud se vlastně tento názor vzal? Dějiny našeho milého světa k němu žádné opodstatnění nedávají. Naopak, poskytují řadu příkladů, že objevování nových světů bylo vždy spojeno s krvavým účtováním s jinými rasami a drancováním. Nostradamus toto téma, i když v jiných kulisách a za jiných okolností, rozvíjí v následující centurii.

Návrat na hlavní stránku
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama